Princezna temnoty-2.díl

 Možná by ten podivný sen pokračoval dál, kdybych se neprobudila. Probudila jsem se ze strachem a zmatením. Byla bych o tom snu přemýšlela dále, kdybych nemusela jít do školy.

Naše škola je ta nejnudnější škola v Americe a myslím, že i na světě. Nikdy se tam nestalo nic divného, nic nepředvídatelného. Ani nějaké pitomé soutěže, třeba v tancování, se tam nekonají jako na jiných školách. "Třído," oslovila nás naše třídní na první hodině, slečna Reinwoodová. Před ní stála ta holka z mého snu, Kirsten. Akorát nyní na sobě měla bledě modré triko a džíny, to však nezměnilo nic na tom, že vypadala mocně, bojovně a majestátně. Modré oči jí těkali sem a tam. "Tohle je Kirsten Bergová. Je tu nová." Kirsten zaťala pěsti, když slečna Reinwoodová vyslovila její příjmení. Nikdo, kromě mě si toho však očividně nevšiml. "Já doufám, že se k ní budete chovat hezky a ukážete jí, co a jak." Hezky? To určitě, pomyslela jsem si, když jsem spozorovala výrazy Ethana a Richarda, dvou nejsurovějších kluků na škole. Kirsten mi však nepřipadala jako osoba, kterou by bylo potřeba chránit. "Nyní se jí představte," rozkázala nám učitelka. Hodně holek zaúpělo. Většina žáků z naší 8. A neměla ráda nové žáky. Představení jsme však nějak přwtrpěli. Kirsten vykulila oči, když jsem se představovala já. Vypadalo to, že je mnou nějak překvapená. Nebo mě někde viděla. Po hodině jsem za ní chtěla zajít a zeptat se, co to mělo znamenat, ona však hned po zazvonění utekla někam pryč. Stejně tak i další přestávky.