Princezna temnoty-12.díl

 Nemohla jsem tomu věřit. Chloe se schází z Julianem? "Ach, Juliane," slyšela jsem Chloe, "ty jsi tak romantický. Miluji tě." Styděla jsem se, že to poslouchám, ale pak mi došla jedna věc: vždyť Lovkyně a Lovci spolu nesmí randit ani chodit, tak co tam dělají? "Já tebe taky, moje milá Chloe." "Kirsten je tak hloupoučká, když se drží těma hloupýma pravidlama." Chloe se už po několikáté zasmála. Její hlas byl jako plný jedu. "Přesně tak," přitakal Julian, "Rafael nabízí mnohem výhodnější nabídku." Srdce mi bušilo jako o život. Takže holky měly pravdu a oba dva napomáhají Rafaelovi! "Ano," souhlasila Chloe, ta hrozná zrádkyně. Odmlčela se a chvíli nikdo nepromluvil. Bála jsem se, že dvojice uslyší hlasitý tlukot mého srdce. "Takže je to pravda?" zeptala se Juliana, trochu smutným hlasem. "Nabídneš mu svoje tělo?" "Ach, Chloe. Nemůžu jinak. Ale neboj, bude to jen dočasné. Dokud se nevzchopí na svou vlastní podobu." "Kdy už bude, ehm, sídlit ve tvém těle?" "Hm, zhruba za týden." Jeho společnice se zasmála. "Tak to bychom neměli ztrácet čas," řekla, ale následující věty jsem už neslyšela, protože jsem běžela chotbou, sec mi síly stačily.

"Holky!" zvolala jsem hned po návratu do pokoje. "Neuvěříte mi, co jsem právě slyšela." Amanda i Victorie se ke mně zvědavě naklonily. "A co si slyšela?" zeptaly se zvědavě. Raději jsem se mrkla na chotbu, není-li tam někdo, kdo by nás poslouchal. Po tomto ujištění jsem jim převyprávěla to, co jsem slyšela. "Ne.... ne... to není možné, Julian ne!" zachvěla se Amanda. "Jsi si jistá?" zeptala se mě Vicky. "Ano. Ty hlasy jednoznačně patřily Julianovi a Chloe." "To je příšerné," povzdychla si Amanda, "řekneme to Kirsten?" S Vicky jsme si vyměnily pohledy. Myslím, že jsme obě myslely na to samé. "Ne. Nemáme žádný hmatatelný důkaz. Takže si to zatím necháme pro sebe."